Na energetickém trhu se stále častěji objevuje jev, který by většina lidí před pár lety považovala za nemožný: v některých hodinách je trh ochoten platit za to, když elektřinu odeberete. Záporné ceny elektřiny nejsou marketingový trik, ale důsledek prosté rovnováhy — když slunce a vítr vyrábějí víc, než dokáže síť spotřebovat, elektřina se v danou hodinu stává přebytkem. Pokud vlastníte fotovoltaiku a přemýšlíte, co dělat s přetoky, stojí za to pochopit, jak tento jev funguje a co znamená pro vaši peněženku.
Co záporná cena elektřiny přesně znamená
Cena elektřiny na velkoobchodním trhu, který v Česku spravuje operátor trhu OTE, se určuje zvlášť pro každou hodinu. Když je výroba vysoká a spotřeba nízká — typicky kolem poledne na slunný jarní den, nebo o svátcích, kdy továrny stojí — nabídka převáží nad poptávkou a cena může klesnout pod nulu.
V takovou hodinu je elektřina pro celý energetický systém spíš přítěží než hodnota: kdokoli ji v tu chvíli reálně spotřebuje, pomáhá trh vyrovnat. Proto se spotřebitelé na spotových tarifech v těchto hodinách setkávají s nulovou nebo dokonce zápornou cenou za odebranou energii.
V Česku jsou záporné ceny zatím vzácné, ale v Německu a dalších zemích jich každý rok přibývá. S rostoucím počtem instalací fotovoltaiky a větrných elektráren se tento trend dříve či později plně dotkne i nás.
Kdy se záporné ceny týkají vašich přetoků
Záleží na tom, jak máte sjednanou odměnu za přebytečnou energii z fotovoltaiky:
- Fixní výkupní cena. Vaše přetoky se vykupují za předem sjednanou cenu bez ohledu na trh. Výkup přetoků v hodině se zápornou cenou přitom pro dodavatele dává stále menší ekonomický smysl — evropská reforma trhu s elektřinou proto směřuje k tomu, aby se podpora v takových hodinách nevyplácela. Smluvní podmínky si proto přečtěte pečlivě.
- Spotový tarif. Odměna za přetoky se odvíjí od hodinových tržních cen. V hodině se zápornou cenou tak riskujete, že za energii poslanou do sítě nedostanete nic, případně ji dodavatel vaší odměnou jen zúčtuje.
Jinými slovy: energii, kterou pošlete do sítě „na zuba času", může ztratit hodnotu úplně. A právě proto dává smysl přemýšlet, jak přetoky využít jinak.
První pomoc: posunout vlastní spotřebu do slunečních hodin
Nejlevnější elektřina je ta, kterou spotřebujete sami. V době nejvyšší výroby se vyplatí spustit ohřev teplé vody, zapnout myčku či pračku, dobít elektromobil nebo nechat pracovat tepelné čerpadlo. Moderní měniče umí výrobu a spotřebu vyhodnocovat automaticky a přebytky směrovat přesně tam, kde je právě využijete.
Baterie: uložit energii na večer
Baterie k fotovoltaice řeší stejný problém z druhé strany — energie, kterou byste jinak poslali do sítě v nejhorší možnou hodinu, se uloží a vrátí večer, kdy je elektřina drahá. I menší baterie výrazně sníží objem přetoků a zároveň ochrání vaši odměnu před hodinami, kdy trh zaplatí nulu.
Sdílení elektřiny: přetoky lidem místo do sítě
Nejelegantnější odpověď na záporné ceny je sdílení elektřiny v rámci energetického společenství. Vaše přetoky pak nemusí putovat do sítě v hodině, kdy je na přepážce — místo toho je posíláte konkrétním odběratelům: rodině, kamarádům, firmě nebo obci. Ta elektřina se reálně spotřebuje, členové společenství sníží své účty za energie a vy získáte odměnu, která odpovídá skutečné hodnotě energie, ne hodině nuly na burze.
Kombinace sdílení, baterie a chytrého řízení spotřeby přitom funguje nejlépe dohromady: baterie přesune energii v čase, sdílení ji rozdělí mezi lidi a řízená spotřeba ji spotřebuje hned. Přetok, který by jinak „vyhořel" v hodině se zápornou cenou, tak skončí tam, kde má být.
Co si z toho odnést
Záporné ceny elektřiny jsou signálem, že v danou hodinu je v síti přebytek. Kdo dokáže energii spotřebovat, uložit do baterie nebo sdílet s druhými, ztrácí nejméně. A komunitní energetika přesně k tomu slouží — proměňuje přebytky v hodnotu pro lidi místo pro síť.
Přemýšlíte, jak by mohlo sdílení přetoků fungovat ve vašem případě — v rodině, na chalupě nebo v obci? Napište nám a společně to rozchytíme.